|
|
Výživová a zdravotní tvrzení na obalech potravin
Laštovičková, Jitka ; Pejšová, Hana (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Lukáš (oponent)
Současná platná potravinářská legislativa Evropské unie ukládá výrobcům potravin povinnost uvádět na obale potravin řadu údajů. Pravidla pro označování potravin prošla v posledních 10 letech významnými změnami - mimo jiné byly nově vytvořeny také předpisy upravující podmínky pro uvádění výživových a zdravotních tvrzení na obalech potravin. Hlavními důvody pro vytvoření těchto předpisů byla snaha o společnou regulaci pravidel v rámci Evropské unie a zvýšení ochrany spotřebitele v souvislosti s nákupem potravin včetně doplňků stravy, kterých se zdravotní tvrzení týkají nejvíce. Cílem práce bylo sumarizovat dosavadní vývoj a popsat současný stav legislativy upravující pravidla pro uvádění výživových a zdravotních tvrzení na obalech potravin v České republice. Dále také prostřednictvím dotazníkového průzkumu zjistit informovanost pacientů docházejících na konzultace s nutriční terapeutkou o výživových a zdravotních tvrzeních na obalech potravin. Celkem se výzkumu účastnilo 83 respondentů, analyzováno bylo 80 dotazníků (3 dotazníky byly z analýzy vyřazeny pro neúplné vyplnění). Většina respondentů považuje informace uvedené na obalech potravin za pravdivé, důvěryhodné, při nákupu potravin, které nezná, čte jejich etiketu. Většina respondentů se o zdravotních a výživových tvrzeních dozvěděla...
|
|
|
Právní požadavky na označování potravin
Urbášek, Martin
Bakalářská práce na téma: Právní požadavky na označování potravin, byla vypracována v letech 2014 -- 2015 na Ústavu posklizňové technologie zahradnických produktů na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Brně. Tato práce je rozdělena do dvou hlavních částí -- literární a praktickou. Teoretická část je rozdělena do 6 kapitol, které se zabývají vymezením základních pojmů v označování potravin. Mezi tyto pojmy patří například definice potraviny, zdravotně nezávadné potraviny nebo vymezení pojmů Biopotravina nebo Geneticky modifikované organismy. Další kapitola se zabývá základními požadavky na označování potravin a popisuje všeobecně platné zásady pro označování potravin, význam a funkci balení potravin, povinné údaje a význam jednotlivých údajů na obalech. Následující kapitola popisuje zvláštní požadavky na označování specifických typů potravin, jako je čerstvé ovoce a zelenina a zpracované produkty z nich (marmelády, džemy, kečupy, nealkoholické nápoje, pivo, víno a lihoviny). Poslední kapitola této části pojednává o proběhlých změnách v legislativě označování potravin na české i evropské úrovni a poskytuje náhled na srovnání etiket výrobků podle starých i nových právních požadavků. Praktická část je zaměřena na průzkum u veřejnosti o požadavcích spotřebitelů na označování potravin. Je zpracována formou dotazníku, který obsahuje 21 otázek, které jsou následně vyhodnoceny formou popisků, tabulek a grafů. Výsledky tohoto výzkumu jsou rozebrány v diskuzi.
|
|
|
Sledování úrovně hygieny a účinnosti sanitace v podniku veřejného stravování
Prokopová, Lenka
Diplomová práce se věnuje specifikaci jednotlivých nebezpečí, s nimiž se nejčastěji setkáváme ve veřejném stravování. Pozornost je zaměřena na biologické nebezpečí, a to hlavně na bakterie, které mohou stát za kažením potravin a jejich rizikovostí pro konzumenta. Aby se v provozu předcházelo vzniku jednotlivých nebezpečí, je nutné se řídit související legislativou. Průběh sanitace je ověřován mikrobiologickými analýzami. Kultivace stěrů byla zaměřena na detekci čeledi Enterobacteriaceae, celkového počtu mikroorganismů, plísní a kvasinek, skupiny koliformních bakterií, Listeria monocytogenes a Salmonella ssp. K detekci byly použity metody kultivace na živných půdách dle ISO norem, k detekci skupiny koliformních bakterií, Listeria monocytogenes a Salmonella ssp. byly využity detekční sety pro patogeny (Path-Chek Hygiene Pathogen Detection). Pomocí těchto metod bylo opakovaně detekováno pochybení v sanitaci nalezením jak koliformních bakterií, čeledi Enterobackteriaceae, tak i Listeria monocytogenes. Statisticky nejrizikovější plochou v kuchyni z pohledu celkového počtu mikroorganismů byl opět kuchyňský mixer. Z pohledu četnosti výskytu čeledi Enterobacteriaceae byl opět mixer. Možným důvodem kontaminace pracovních ploch bylo použití kuchyňských houbiček a hadříků.
|
host ::
RSS.